Krásy našeho česka
Tajemná podzemí v ČR – Morava a Slezsko
Podzemní chodby a sklepení, doly, štoly, tunely, dokonce i továrny zanechané Němci. To všechno lze najít nejen v České republice, ale také na mnoha dalších místech po celé Evropě. Podzemní prostory si lidé v minulosti oblíbili především z praktických důvodů – užívali je ke skladování potravin, jako úkryty nebo únikové cesty, když hrozilo nebezpečí. My vás nyní zveme k poznání těch nejvýznamnějších v ČR.
Nejznámější historická podzemí na Moravě:
Znojemské podzemí – jeden z nejrozsáhlejších podzemních labyrintů ve střední Evropě (Mapa). Jeho počátky se datují do 14. století. Jedná se o systém podzemních chodeb a sklepů, který je dlouhý téměř 27 km a má až 4 patra. V průběhu staletí byl pro měšťany úkrytem před útočníky a pro útočníky často smrtící pastí.
Jihlavské podzemí – co do rozsahu jde hned po Znojemském podzemí o druhý největší labyrint na území České republiky (Mapa), jehož celková délka činí 25 km. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Za třicetileté války sloužila jedna z chodeb vedoucích za hradby města jako úniková cesta.
Kapucínská hrobka v Brně – byla součástí kláštera kapucínů v Brně na Kapucínském náměstí (Mapa). Je umístěna v suterénu kláštera. Vznikla v polovině 18. století a její autorství je připisováno staviteli Mořici Grimmovi. Je památkově chráněnou hrobkou, v níž jsou uloženy vysušené mumie kapucínských mnichů a některých dobových osobností.
Labyrint pod Zelným trhem v Brně – jedná se o jedno z turisticky nejatraktivnějších míst v Brně (Mapa). Soustava sklepů, chodbiček, výklenků a nejrůznějších zákoutí vznikala pod jednotlivými domy od středověku po novověk – nejvíce jich bylo vybudováno v době baroka. Sloužily zejména k uchovávání potravin, zrání piva a vína v sudech i jako úkryt v době válek. Zrekonstruované prostory Labyrintu pod Zelným trhem byly návštěvníkům zpřístupněny v dubnu 2011.
Valtické podzemí – je unikátní labyrint (Mapa) zrekonstruovaných částí historických vzájemně propojených vinných sklepů v celkové délce 760 m. Vznik je datován až k roku 1289 v souvislosti se založením kláštera minoritů.
Jeskyně v České republice
České jeskyně každoročně navštíví statisíce domácích i zahraničních turistů. Jsou také často vyhledávaným objektem filmařů pro natáčení pohádek, dokumentárních pořadů a dalších projektů. A mnohdy příjemně ochladí v letních parných dnech, i když navštívit je můžete celoročně.
Turisticky zpřístupněné jeskyně v ČR
Moravský kras nacházející se na jižní Moravě severně od Brna je turisticky nejznámější a nejnavštěvovanější krasovou lokalitou ČR. Pro veřejnost je zde přístupných 5 jeskyní. Jeskyně Moravského krasu jsou částečně bezbariérové.
Punkevní jeskyně s propastí Macocha – součástí 1,2 km dlouhého atraktivního podzemního okruhu je návštěva dna světoznámé propasti Macocha (Mapa) hluboké 138 m, a 350 m dlouhá plavba motorovými čluny po podzemní říčce Punkvě.
Kateřinská jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou (Mapa). Do její návštěvní trasy spadá i největší zpřístupněný podzemní prostor v ČR s rozměry 97 x 44 x 20 m a úžasné seskupení úzkých, až 4 m vysokých hůlkovitých stalagmitů.
Jeskyně Balcarka – vyniká mimořádně bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou (Mapa). Součástí prohlídky je expozice o pravěku v nově zpřístupněném prostoru zvaném Muzeum.
Sloupsko-šošůvské jeskyně otevírají pohledy do nitra mohutných propastí s okouzlující krápníkovou výzdobu (Mapa). Součástí prohlídky je i světoznámá jeskyně Kůlna s pravěkým sídlištěm a nalezištěm pozůstatků neandertálského člověka.
Jeskyně Výpustek – je významnou paleontologickou lokalitou (Mapa) a jedním z mála evropských nalezišť kompletních koster pleistocenní zvířeny. Veřejnosti byla poprvé otevřena roku 2008.
Na Olomoucku se nachází pět zpřístupněných jeskyní:
Mladečské jeskyně jsou světově mimořádně významnou archeologickou, paleontologickou i zoologickou lokalitou (Mapa). Nejstarším dokladem osídlení lidmi už od paleolitu jsou nálezy lebek a koster lidí cromagnonského typu, jejich nástrojů a zbraní. Dosud jsou v jeskyni zbytky jejich ohnišť a kosti pravěkých zvířat.
Javoříčské jeskyně – vyznačují se unikátní bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou ve složitém komplexu mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin a patří mezi nejkrásnější jeskyně v ČR (Mapa). Jsou největším zimovištěm netopýrů v ČR.
Jeskyně Na Špičáku – patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1430. Prohlídková trasa je bezbariérová (Mapa).
Jeskyně Na Pomezí jsou nejdelším krasovým systémem (Mapa) v ČR vytvořeným v krystalických vápencích – mramorech.
Zbrašovské aragonitové jeskyně – jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi (Mapa) hydrotermálního původu v České republice. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit.
Na jihu Moravy, na okraji města Mikulova, se nachází Jeskyně Na Turoldu. Je jedinou zpřístupněnou jeskyní (Mapa) v ČR vytvořenou v jurském vápenci, kde stěny místo krápníků pokrývá unikátní „turoldská výzdoba“, která připomíná korálové útesy a kamennou pěnu s množstvím dutinek, hráškovitých výrůstků a drúz jemných krystalků kalcitu.
V Libereckém kraji se nachází Bozkovské dolomitové jeskyně. Jsou nejdelším jeskynním (Mapa) systémem v ČR vytvořeným v dolomitech, s největším podzemním jezerem v Čechách. Mají vzácnou krápníkovou výzdobu, stěny zdobí také unikátní struktury křemene.
Koněpruské jeskyně – nacházejí se ve středních Čechách (Mapa). Mají ojedinělou výzdobu, zvanou „koněpruské růžice“. Jeskyně jsou nalezištěm prehistorických kosterních pozůstatků lidí a zvířat, raritou je zachovaná tajná středověká penězokazecká dílna.
Chýnovská jeskyně v jižních Čechách (Mapa) byla první veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice. Otevřena byla již v roce 1868. Vyniká mimořádnou barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé útvary mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů.
Po stopách UNESCO – Kroměříž
Na Moravě – východní součásti České republiky ještě v tomto díle zůstaneme. I její střední část je obohacena o kulturní poklad, který je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – je to komplex arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži.
Arcibiskupský zámek
Arcibiskupský zámek v Kroměříži (mapa) je se svou 86 m vysokou věží výraznou dominantou města. Jeho vznik a vývoj je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství. Zámek a nádherné zámecké zahrady jsou považovány za zvláště cenný a zachovalý příklad barokní palácové a zahradní architektury. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl tento komplex zapsán v roce 1998.Na místě, kde dnes zámek stojí, se již v době Velkomoravské říše nacházelo hradisko. Ve 13. století byl právě v této lokalitě vybudován gotický hrad, který byl začátkem 16. století přestavěn v renesančním stylu a stal se rezidenčním letním sídlem olomouckých biskupů. Během třicetileté války byl hrad poničen Švédy a poté přebudován na zámek a později přestavěn do barokní podoby.
Interiéry zámku jsou bohatě vyzdobeny a k vidění je zde množství původního dobového zařízení a sbírek. V druhém patře zámku se nachází zámecká obrazárna, po pražské Národní galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno zhlédnout obrazová díla předních evropských malířů 15. až 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese, Jan Breughel st., Anthonis van Dyck či Johann Heinrich Schönfeld). Zdejší archiv navíc uchovává světově unikátní sbírku notových partů staré hudby.
Zámecké zahrady
Na zámek navazují dvě krásné zahrady – Květná a Podzámecká, které jsou řazeny mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě.
Geometricky pravidelná Květná zahrada, jejíž půdorys tvoří obdélník o rozměrech 485 × 300 m, je dílem italských architektů Filiberta Luccheseho (1606–1666) a Giovanniho Pietra Tencally (1629–1702). Zahradu nechal vystavět olomoucký biskup Karel Liechtenstein-Castelcorn v letech 1665–1675. Je vybudovaná po vzoru italských renesančních zahrad z poloviny 17. století s cestami ve vysokých špalírech, ve středu s výraznou osmibokou rotundou s kopulí. Interiér je bohatě zdoben freskami a štukovou výzdobou. Jednu celou stranu zahrady tvoří rozsáhlá 244 m dlouhá kolonáda se 44 sochami antických bohů a bájných postav, vnější stranu kolonády zdobí 46 bust.
Podzámecká zahrada byla původně jakousi zelinářskou a květinovou zahradou, která měla být zdrojem zeleniny pro zámek. Její poslání i vzhled se od 15. století postupně měnily a o dvě století později byla přebudována na barokní zahradu. V 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 47 hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb, jako je Pompejská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon či Colloredova kolonáda. Nechybí ani četné altány, plastiky, fontány, mosty a můstky či antické a gotické ruiny, což zahradě dodává výsostně romantický charakter. Kroměřížská Podzámecká zahrada je cenným příkladem krajinářského parku a patří k nejznámějším ukázkám krajinářského stylu nejen v České republice, ale i v celé Evropě.
Po stopách UNESCO – Jižní Morava
Památky UNESCO jsou garancí unikátního poznání a cesta za nimi rozhodně stojí za to. Budete-li putovat po jižní Moravě, nezapomeňte navštívit i zde dva unikáty ze sbírky UNESCO – vilu Tugendhat v Brně a Lednicko-valtický areál na samém jihu Moravy.
Vila Tugendhat
Vila Tugendhat je označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a patří k předním dílům světové moderní architektury ve stylu funkcionalismu. Navrhl ji v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe pro rodinu majitele brněnské textilky Fritze Tugendhata. Dům byl ve své době převratný hned z několika důvodů. Prosklené zdi zcela spojovaly dům s okolím, okna hlavního obytného prostoru se totiž dala spustit do podlahy, a tím se dosáhlo splynutí interiéru s přírodou v zahradě. Vila je zajímavá i po konstrukční stránce: tvoří ji ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen ocelové pilíře profilu X, v exponovaných místech kryté chromovaným plechem. Interiér budovy byl současně vybaven elegantním a citlivě navrženým nábytkem od samotného architekta Miese van der Rohe.V srpnu 1995 se stala Vila Tugendhat národní kulturní památkou a v prosinci 2001 byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Od ledna 2010 je z důvodu probíhající památkové obnovy pro veřejnost uzavřena. Opětné zpřístupnění památky je plánováno v lednu roku 2012.
Osudy této elegantní vily se staly inspirací pro román Simona Mawera Skleněný pokoj (The Glass Room, 2009).
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál na jižní Moravě se rozprostírá mezi obcemi Lednice a Valtice v blízkosti hranic s Rakouskem. V průběhu staletí zde rodina Liechtensteinů vytvořila krajinářské a architektonické dílo, které je považováno za nejrozsáhlejší uměle vytvořené území v celé Evropě. Kromě zámků v Lednici a ve Valticích se zde v parkově upravené krajině nachází i řada drobných staveb v romantickém stylu, jako například Apollónův chrám, Janův hrad, zámeček Belveder, kolonáda, obelisk, Dianin chrám nazývaný též Rendez-vous, dále empírový chrám Tří Grácií, minaret či skleník. V roce 1992 byl celý Lednicko-valtický areál vyhlášen za krajinnou památkovou zónu a v prosinci 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.Turisticky nejvyhledávanějšími jsou samozřejmě zámky Lednice a Valtice. Mezi sebou jsou spojeny více než 6 km dlouhou lipovou a kaštanovou alejí z roku 1715. Alej dnes nese jméno po básníku Petru Bezručovi, který do Valtic často jezdil a krásu zdejšího kraje opěvoval ve svých básních.
Současný romanticko-novogotický vzhled získal areál po rozsáhlé přestavbě v letech 1846–1858. Část barokního zdiva sice zůstala zachována, fasáda však byla doplněna o řadu přístaveb a nových prvků, jako jsou cimbuří, balkóny, arkýře, komíny a věžičky. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Úpravy parku a venkovního areálu vycházely z inspirace anglických parků té doby.
Po stopách UNESCO, 1. díl – Jižní Čechy
Česká republika se může pochlubit bohatou historií, četnými stavebními památkami i krásnou přírodou. Dosvědčuje to také zápis 12 českých památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V regionu jižních Čech jsou to hned dvě – historické jádro města Český Krumlov (mapa) a obec Holašovice (mapa) se svou půvabnou selskou lidovou architekturou.
Český Krumlov
Český Krumlov se nachází na samém jihu České republiky. Je to malé město zhruba 25 km jižně od Českých Budějovic a žije v něm přes 14 tisíc obyvatel. Tvoří významné turistické centrum jižních Čech a pro své unikátní historické jádro bývá někdy nazýváno také perlou jižních Čech. Přes více než pět století je toto městské centrum příkladem nedotčeného středověkého města střední Evropy. Na seznam památek kulturního dědictví UNESCO bylo zapsáno v roce 1992. Zahrnuje přes 300 gotických a renesančních budov, rozprostírajících se kolem původně gotického hradu na březích řeky Vltavy. Tento jedinečný soubor městské zástavby, především z 16. století, spolu s rozsáhlým areálem hradu a zámku, je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem České republiky.
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky. Je významný zejména z pohledu průmyslového, neboť zde dominují odvětví těžebního průmyslu.
Ačkoliv je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, může se pyšnit i rozmanitou přírodou, v níž vynikají zejména chráněné krajinné oblasti Jeseníky (mapa), Beskydy (mapa) a Poodří (mapa). CHKO Beskydy skýtá výjimečné přírodní bohatství, zejména zbytky původních pralesovitých porostů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu. Turisticky atraktivní je celoročně – v létě díky řadě turistických stezek i cyklostezek, v zimě díky množství lyžařských i běžkařských tras. Nejvyšším vrcholem Beskyd je Lysá Hora (mapa). Turisty velmi láká zejména horská oblast Pustevny (mapa), jež vede na vrchol hory Radhošť.
CHKO Jeseníky (mapa) zahrnuje oblast Hrubého Jeseníku a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Nejcennější území chráněné krajinné oblasti je soustředěno ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák – Keprník, Rejvíz, rašeliniště Skřítek), 19 přírodních rezervacích a 6 přírodních památkách. CHKO Poodří (mapa) je území se zachovalou údolní nivou řeky Odry. Největší hodnoty představují meandry a slepá ramena Odry, množství travních porostů, lužní lesy a rybniční soustavy.
Hlavním městem kraje je Ostrava (mapa), rozlohou i počtem obyvatel třetí největší město republiky. Má výhodnou strategickou polohu – nachází se 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem. Od hlavního města Prahy je vzdálena 360 km. Město poznamenalo mnoho architektonických slohů. Funkcionalismus a klasicismus se v městské zástavbě střídají s objekty v secesním duchu. Významnou roli zde hraje industriální architektura, i v důsledku silného vlivu těžebního průmyslu. K nejlépe dochovaným kamenouhelným dolům v Ostravě patří důl Michal, postavený v roce 1843. Město Ostrava se stalo i vysokoškolským centrem regionu a v posledních letech také atraktivní lokalitou pro zahraniční investory. To, že Česká republika je pivařskou velmocí, potvrzuje i tento kraj, neboť je tu v provozu 13 pivovarů.
